Podzim vrcholí a lezavé počasí prověřuje síly naší imunity – kromě covidu se v této době mnohdy oslabené tělo musí bránit virovým či pneumokokovým infekcím. Nejčastěji se šíří kapénkovým přenosem a rizika vážného průběhu těchto respiračních nemocí rostou s věkem. Přitom chřipka i virózy nám letos paradoxně mohou komplikovat život víc než jindy. Jak jim tedy předcházet a jak je léčit?
„Nadcházející sezona bude přát kapénkově přenosným nemocem, tedy nejen covidu, ale i dalším infektům. Během pandemie jim nebyl věnován dostatek pozornosti, ale nikam nezmizely, jen je utlumila proticovidová opatření,“ upozorňuje Zuzana Blechová, infektoložka z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze.
Očkování je základ
Nejde přitom jen o to, že naše imunita trochu zahálela, když jí pomáhaly roušky a zejména časté karantény nebo home office, při kterých naše obranné mechanismy zjednodušeně řečeno neměly na čem trénovat.
Podle docentky a pneumoložky Václavy Bártů bylo v loňské sezoně zaznamenáno daleko méně hlášení různých respiračních onemocnění včetně chřipky a pneumokokových infekcí i proto, že kvůli covidu lidé méně chodili k lékaři, často se nadbytečně užívala antibiotika a pacienti nebyli vyšetřováni na přítomnost pneumokoků.
Covid tu je sice stále, přesto s ním už lidé i zdravotníci umějí lépe pracovat, home office, karantén či distanční výuky výrazně ubylo, proto je třeba obrátit pozornost právě i k tradičním respiračním onemocněním. Podobně jako u covidu jsou hlavní rizikovou skupinou, kterou ohrožuje těžší průběh těchto infekcí, především osoby starší 50 let. U těchto lidí aktivita imunitního systému přirozeně slábne.
„Plíce seniorů mohou být náchylnější než plíce lidí ve středním věku,“ potvrzuje Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR. A opět, stejně jako u covidu, odborníci doporučují zejména starším lidem očkování, jež může před některými nemocemi buď úplně chránit, nebo alespoň zmírnit jejich průběh.
Jděte k lékaři, nic nepřecházejte
Kromě očkování a předcházení nemocem lékaři zdůrazňují ještě dvě zásadní pravidla, která by měl každý dodržovat:
Chřipka, nebo nachlazení?
Co pomůže? Teplo, horký čaj, lehká, ale výživná strava plná živin (vařené či dušené maso, silné vývary, šetrně tepelně připravená zelenina, hodnotné obiloviny, jako jsou třeba ovesné vločky apod., ovoce) a dostatečné doplňování vitamínů, zejména vitaminu C.
Čerstvý vzduch také pomáhá, nicméně průvan rozhodně škodí. Příznaky můžeme mírnit pomocí léků snižujících teplotu a tišících bolest, bylinnými čaji při nachlazení, kašli apod. Důležitý je klid na lůžku (zejména při teplotách), aby tělo mělo dostatek energie s viry bojovat. Je také dobré myslet na to, že mléko podporuje tvorbu hlenu, proto byste se mu měli minimálně v prvních dnech vyhnout.
Co pomůže? Ani při vysokých horečkách a silném kašli u chřipky bez dalších komplikací antibiotika nepomohou. Jde o léky proti bakteriím, nikoli virům. Obvykle si tedy musíme vystačit s podpůrnou léčbou jako u viróz.
Proto je jedinou účinnou obranou proti chřipce očkování, které je ale třeba každoročně obnovovat.
„WHO už nyní předpokládá, že dojde ke změně antigenní struktury chřipkového viru. Vakcína proti chřipce se každoročně upravuje podle očekávaných mutací, takže při zásadní změně viru bude stále chránit. Letos bych ale více než kdy jindy chtěl vyzvat rizikové skupiny, jako jsou starší či chronicky nemocní lidé, aby se skutečně přišli naočkovat,“ říká Igor Karen, praktický lékař a místopředseda Společnosti pro všeobecné lékařství ČLS JEP. Ideálním časem, kdy se proti chřipce očkovat, jsou právě říjen či listopad.
Při lehčím průběhu chřipky postupujeme podobně jako u virózy. Neřeší se nemoc, ale příznaky, jen je tu ještě důležitější co nejdelší klid na lůžku, minimálně po celou dobu trvání horeček.
Léky snižující teplotu lékaři doporučují při horečkách vyšších než 38,5 °C, dále je možné si ulevit medikamenty proti kašli, je-li suchý a ruší noční spánek, nebo léky usnadňujícími odkašlávání při vlhkém kašli. Při těžším průběhu se doporučuje do 48 hodin od prvních příznaků podat speciální antivirotika, která vám předepíše lékař.
Pneumokokové infekce ohrožují hlavně děti a seniory
Tato často závažná onemocnění nezpůsobují viry, ale bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumococcus), jež osidluje oblast nosohltanu a přenáší se kapénkami. Ohrožuje především malé děti do pěti let a seniory starší šedesáti pěti let.
Pneumokok se usídlí na sliznicích a vyčkává na oslabení imunity, jež často nastává právě v tomto období, kdy se organismus vyrovnává s chladem a nepříznivým počasím. Pak ho může snáze napadnout.
Mezi invazivní, tedy vážná onemocnění způsobená pneumokokem patří kromě jiných hlavně zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan, hnisavá angína, k méně závažným pak zánět středního ucha či zánět dutin.
Co pomůže? Při podezření na pneumokokovou, ale i jinou bakteriální infekci není radno spoléhat na samoléčbu. Okamžitě je třeba navštívit lékaře a zahájit léčbu antibiotiky, na něž ovšem často vzniká rezistence, v jejímž důsledku už nejsou tak účinná, takže se nemoc může léčit obtížně či se vracet. Každé takové onemocnění i léčba antibiotiky sama o sobě navíc znamená pro organismus velkou zátěž, zvláště u starších lidí.
To vše jsou pádné důvody pro to, aby odborníci dávali důraz na preventivní očkování dětí i seniorů. Proočkovanost proti pneumokoku je ale u nás dlouhodobě nízká.
Podle statistik z roku 2018 proočkovanost malých dětí dosahuje 64,8 % a u seniorů pouze 13,7 %, což nás řadí doslova na chvost celého západního světa. Jistou měrou se na tom podepisují i mýty o očkování.
Očkování stačí jedna dávka
Na rozdíl od očkování proti sezonní chřipce se nemusí vakcína proti pneumokoku každý rok obnovovat. U dospělých jde o jednorázovou záležitost, dětem se aplikuje schéma 2 + 1.
Proti pneumokoku by se podle lékařů měli naočkovat také pacienti, kteří trpí po covidu následky na plicích. Pokud však lidé s těmito následky nejsou starší 65 let nebo nespadají do zákonem vyjmenovaných výjimek (např. cukrovkáři, při srdečních obtížích, chorobách dýchacích cest či poškození jater), očkování jim z veřejného zdravotního pojištění bohužel hrazeno není.
„Důvody, proč jsou pro seniory od 65 let očkování proti pneumokoku a chřipce bezplatná, jsou počty chronických onemocnění, kterými senioři častěji trpí, a především po 65. roce prudce narůstající smrtnost,“ říká pneumoložka Václava Bártů.
„Nevidím jinou cestu, jak pacienty chránit, než je očkování,“ dodává s tím, že pokud je to možné, doporučuje všem zajímat se o tuto vakcínu už po padesátce.
Imunitu podpoříte i stravou
Zdravá a výživná strava je jedním z pilířů dobré imunity. V tomto období nám příroda nabízí opravdu silné pomocníky.
Kysané zelí je naprostou léčebnou klasikou i základem. Obsahuje ohromné množství vitaminu C, který je základním stavebním prvkem zdravého a správně fungujícího imunitního systému. Dále mimo jiné i vitaminy skupiny B a bakterie kyseliny mléčné, které prospějí nejen vašim střevům, jež jsou pro dobré fungování imunity díky jejich mikrobiomu podstatná, ale i celému organismu.
Dýně je zásobárnou betakarotenu, který se částečně přeměňuje na vitamin A, silný antioxidant, najdete v ní ale i vitaminy skupiny B a C. Mimo jiné také pomáhá regulovat hladinu krevního cukru.
Růžičková kapusta by rozhodně neměla v podzimním a zimním jídelníčku chybět. Je bohatá na vitaminy skupiny B, zejména B6 neboli pyridoxin je důležitý k tvorbě protilátek organismu a je velkým pomocníkem celého imunitního systému. Poskytuje i vitaminy C a E. Je také plná vlákniny a pomůže vám tak s trávením.
Česnek je známý svými antibiotickými účinky. Obsahuje i selen, který silně pozitivně ovlivňuje imunitní systém. Nejzdravější je samozřejmě syrový.
Zázvor, jehož kořen je plný vitaminů A, B, C i E, je skutečný všelék. Obsahuje také hořčík, sodík, draslík, fosfor, železo a vápník. Pomáhá předcházet vzniku chronických onemocnění dýchacího ústrojí, působí protizánětlivě a posiluje imunitu.
