Kapitánka Zuzana Slabá: Zajímejte se o prevenci a nemyslete si, že se vám nemůže nic stát / 04.03.2026

Útoky a podvody v oblasti bankovnictví, na internetu i v podobě nevyžádaných telefonátů řeší denně policisté nejen v našem kraji. Jak nenaletět, na co si dát pozor a kdy se obrátit na policisty radí v rozhovoru kapitánka Zuzana Slabá z oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

 

Které typy kybernetických útoků nebo podvodů jsou v současnosti nejčastější?

V posledních letech jednoznačně dominuje bankovní podvod. Lidem volají údajní pracovníci banky, policie nebo bezpečnostního oddělení a snaží se je přimět k převodu peněz na takzvaný bezpečný účet. Tyto útoky řešíme téměř denně. Hodně narostly také investiční podvody. Podvodníci slibují rychlé zhodnocení úspor přes falešné investiční platformy a oběti často přicházejí o životní úspory. Na denním pořádku jsou i inzertní podvody, typicky když lidé prodávají nějakou věc a kliknou na podvržený odkaz přepravní společnosti. Setkáváme se také s romance scamem, kdy si pachatel vytvoří falešnou identitu, vybuduje vztah a pak z oběti láká peníze. A u dětí a mladých lidí jsou časté útoky na účty na sociálních sítích.

Jak mohou lidé nejlépe předcházet tomu, aby se stali oběťmi kyberzločinu?

Základ je jednoduchý – zajímat se o prevenci a nemyslet si, že mně se to stát nemůže. A rozhodně nesoudit poškozené. Naletět může opravdu každý.  Nikdy nikomu nesdělovat přihlašovací údaje, kódy ani hesla. To po vás nepožaduje ani banka, ani policie. Neklikat na podezřelé odkazy. Velkou roli hrají emoce. Pachatelé vás vždy dostanou pod tlak, buď rychlým výdělkem, nebo strachem. V takové chvíli je důležité se zastavit a informaci si ověřit. Nejlépe na webu www.panprokoukl.cz, kde si můžete zanalyzovat SMS, e-mail nebo webovou stránku. Součástí je i chatbot, kam můžou lidé napsat konkrétní problém a on vyhodnotí, zda jde o podvod. A doporučuji používat dvoufázové ověření, kvalitní hesla a aktualizovaný telefon či počítač. To jsou úplné základy, které spoustě útoků zabrání.

Kolik případů kyberkriminality řeší policie v Olomouckém kraji ročně?

Počet případů každoročně roste. V Olomouckém kraji se pohybujeme přes tisíc oznámení ročně. Velkým problémem ale je, že mnoho útoků vůbec nahlášeno není. Lidé se často stydí, že naletěli. Reálná čísla mohou být tedy ještě vyšší. Objasněnost se pohybuje kolem 20–30 %, zejména proto, že jde o skupiny operující ze zahraničí. Ty se odhalují mnohem složitěji.

Jsou podle vašich zkušeností určité skupiny lidí více ohrožené?

Každá skupina čelí jinému typu útoku. Senioři bývají častými oběťmi bankovních a vnukových podvodů. Dospělí v produktivním věku přicházejí nejčastěji o peníze na investičních a inzertních podvodech. Děti se setkávají s vydíráním na sociálních sítích a hacknutými profily. Firmy řeší útoky na e-mailové schránky a falešné faktury. Nedá se tedy říct, že jedna skupina je nejohroženější, jen se na ně míří různou taktikou.

Mění se typy útoků?

Ano, podvodníci své scénáře neustále zdokonalují. Běžně už využívají deepfake technologie a také spoofing – tedy situaci, kdy telefonní číslo vypadá, že nám volá banka, ale ve skutečnosti je to podvodník. Rostou případy, kdy pachatelé tvrdí, že chtějí „zabezpečit účet“ nebo „ochránit peníze před hackerem“. Je to však pravý opak. Romance scamy jsou často propojené s falešnými investicemi – nejprve vztah, pak „investice“. Musíme počítat s tím, že podvody budou stále sofistikovanější. Viděli jsme to například u falešných pokut za údajné překročení rychlosti, nebo u kompletně podvržené webové stránky jedné z nejznámějších firem prodávající elektroniku. Člověk na první pohled vůbec nepoznal, že je ve skutečnosti na stránce podvodníka.

Jak by měl člověk zareagovat a postupovat, pokud se stane obětí kyberútoku nebo podvodu? Na koho se má obrátit a které důkazy si uchovat?

Nejdůležitější je okamžitě ukončit kontakt, nepokračovat v komunikaci a ihned volat do banky. Čas je zásadní, někdy lze platbu ještě zastavit. Je potřeba uschovat veškeré zprávy, e-maily, telefonní čísla a screenshoty, policii to velmi pomůže. Poté podat trestní oznámení na kterékoliv policejní služebně.

Jak policie postupuje, když někdo takový útok nahlásí?

Policista s obětí sepíše oznámení a získá všechna potřebná data. Poté se vyžádají podklady od bank, poskytovatelů služeb či dalších institucí. Podle typu útoku se případ předává specialistům na kyberkriminalitu, kteří sledují finanční tok, vyhledávají stopy na internetu a podobně. Celý proces je vždy o rychlosti a vzájemné spolupráci všech zapojených stran.

Jak vznikl nápad na projekt pan Prokoukl?

Osvětová kampaň „Prokoukl to! A ty?“ je s námi od roku 2023. Vznikla ve spolupráci Olomouckého kraje a Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje. Začínali jsme komiksy. Za dva roky se kampaň objevila v několika médiích, rádiích i na citylightech. Web je jednou z aktivit kampaně a vznikal s pomocí projektu E-Bezpečí. Konkrétně příprava webu začala na začátku roku 2025, v provozu je od konce října 2025 a už během prvních týdnů měl tisíce uživatelů. Lidé si přes něj ověřují zprávy i scénáře podvodníků a věříme, že jim pomáhá podvod odhalit. Web i celý projekt budeme dál rozvíjet. Na vavřínech rozhodně spát neplánujeme. Osvěta v této oblasti je pro nás zásadní.